Váš košík je
prázdný

Podívejte se zubním pastám na zoubek!

Po prvním roce lopotění se s výrobou mýdel a několika várkách, které skončily v popelnici jsem měla náladu si vyzkoušet něco hodně jednoduchého, co se mi určitě povede.
Brouzdala jsem na youtube a hledala inspiraci na nové recepty. A tak jsem narazila na angličana, který sdílel video „jak vyrobit domácí přírodní pastu, kterou můžete i spolknout“. Zhlédla jsem tutoriál a pustila jsem se do toho. Pasta měla lepivou konzistenci, chyběl mi osvěžující pocit v ústech a chuť byla mdlá. Vrátila jsem se tedy na několik dalších měsíců ke komerčním zubním pastám.
A pak jsem jela na svou první cestu do Indie, kde jsem objevila kouzlo skořicových a hřebíčkových zubních past a naprosto jsem si je zamilovala. Po návratu jsem se rozhodla, že domácí pastě dám druhou šanci a přepracuji její složení dle mých oblíbených chutí. Povedlo se!
Pořád mi však vrtalo hlavou, proč na videu angličan vítězoslavně sděloval, že tuhle pastu můžu i spolknout. Je sice príma, že mám tu možnost, ale proč bych to dělala? A tak jsem začala pátrat proč jíst zubní pastu a tím jsem se dostala k informacím o složení komerčních zubních past a pochopila jsem proč je tak príma, že tu domácí můžu spolknout:)

Jednou se složek komerčních past na zuby je SLS tedy laurylsulfát sodný, který patří mezi tenzidy. O jeho nebezpečnosti jsem psala v obou minulých článcích, jedná se o velmi využívanou chemikálii v kosmetice a drogeristickém zboží. V zubní pastě je proto, aby zubní pasta pěnila.

Další ingrediencí komerční zubní pasty jsou sladidla. Při výrobě je možné použít různá sladila, velmi populární je sacharin, který patří mezi nejlevnější. Komise pro mezinárodní obchod v USA definuje sacharin jako „sladidlo bez výživových hodnot používané do nápojů, jídla, produktů osobní péče kupříkladu zubních past, cukrátek a krmiv pro zvířata“. Sacharin je asi 350 krát sladší než cukr a spadá pod ropné produkty stejně jako třeba vazelína a minerální oleje. Od roku 1885 je používán jako umělé sladidlo. Klauzule kongresmana Delaneyho zakazuje použití jakékoliv potravinářské přídavné látky u které bylo prokázáno, že způsobuje rakovinu lidem či zvířatům. Z toho důvodu byly nařízeny testy sacharinu v USA a Kanadě. Výzkum, který proběhl v Kanadě ukázal, že způsobuje nádorová onemocnění krysám. Sacharin byl od roku 1981 na seznamu karcinogenů. Během posledních let „mu byla udělena milost“.

„Výzkumy však nyní naznačují, že nádory močového měchýře vznikají u krys na základě mechanismů, které nejsou významné pro člověka“ řekl ředitel komise pro mezinárodní obchod na tiskové konferenci.

Ředitel Centra pro vědu ve veřejném zájmu (CSPI) oponuje, že americká vláda udělala v případě vyřazení sacharinu vážnou chybu.
„Sacharin by se totiž mohl stát nebezpečným příkladem pro látky, jejichž negativní účinky byly prokázány zatím pouze u zvířat.“

Pokud navštěvujete zubního lékaře, tak vám pravděpodobně doporučí zubní pastu s fluoridem. O něm je posledních několik let mnoho spekulací. Čištění zubů pastou s fluoridem má mnoho příznivců a i odpůrců. Můj známý zubař mi vysvětloval, že fluorid se do past přidává, protože pomáhá odkyselit ústa a vytvrzuje zubní sklovinu, ale není dobré ho spolknout.

„Fluorid se ukládá v kostech a zubech v podobě fluorapatitu (3Ca3)PO4)2CaF2) a má zvyšovat jejich pevnost. Již od r. 1927 je však akumulace fluoridu v kostech považována za spolehlivý index jeho toxicity. U domácích zvířat, do jejichž krmiva se v minulosti přidávaly přírodní minerály s fluorem, byly nalezeny nápadné změny ve struktuře zubů.

Po 2. světové válce se začala rychle rozvíjet chemie fluoru a nastal rozvoj některých průmyslových odvětví, která zpracovávají sloučeniny fluoru ve velkém množství. Tuny fluoridů a dalších sloučenin fluoru se tak dostávají do životního prostředí, do vody, půdy a potravin. Tak se stalo, že příjem fluoridů v mnoha případech vysoce překročil doporučenou dávku 1–2 mg fluoridu za den a začal se projevovat jeho toxický účinek. V současné době udávají statistiky, že v USA trpí zubní fluorózou 30 – 50% dětí.

Fluoridy významným způsobem zasahují do vývoje dětského chrupu a místo aby jej chránily, tak mu škodí. Podle údajů WHO se zubní fluoróza vyskytuje již ve více než 25 zemích.“

O fluoridu se dozvíte mnohem více informací z citovaného článku od Prof. RNDr. Anny Strunecké, DrSc. A Prof. RNDr. Jiřího Patočky, DrSc. s názvem Fluoridová
suplementace:úspěch medicíny 20. století nebo nebezpečný podvod?

Poslední složkou „klasických“ zubních past o které bych se chtěla zmínit je triclosan. Jedná se o fenol – antibakteriální a antimykotickou složku. Triclosan se objevuje i v ústních vodách a desinfekčních mýdlech. V zubní pastě tedy funguje jako desinfekce úst.

Úřad na ochranu životního prostředí USA (EPA) klasifikuje triclosan jako pesticid, který představuje riziko pro lidské zdraví a životní prostředí.

Robert H. Tukey , PhD , profesor v oddělení chemie, biochemie a farmakologie spolu s Brucem D. Hammockem, PhD, profesorem na kalifornské univerzitě vedli studii a uvádějí, že triclosan je velmi reálné riziko pro naše játra, což podložili svým výzkumem na myších.

Přitom o desinfekci úst se hravě postará kokosový olej, který je antibakteriální nebo například šalvěj.

Poté, co jsem se „klasickým“ zubním pastám podívala na zoubek, tak bych klidně oželela svěží dech i jahodovou příchuť. Zkuste si vyrobit skořicovou pastu, která je vynikající a můžete ji klidně i spolknout!

Uveřejněno v únorovém vydání Vědomí 2015. Další info a předplatné zde!