Váš košík je
prázdný

Bílé a ještě bělejší!

Během posledních několika let se naše společnost konečně začíná více obracet ke zdravějšímu a ekologičtějšímu životními stylu. Kromě zdravých potravin je velkým tématem i přírodní kosmetika a někdy opomíjené přípravky pro úklid domácnosti. Informací kolem nás je tolik, že se v nich můžeme ztratit. Jak tedy na to? Jak žít ekologicky a neubližovat sobě ani svému okolí? Kde máme začít?

Já bych rozhodně začala s pracími prášky a avivážemi, které používáme téměř denně. Bydlím ve velké bytě s dalšími třemi spolubydlícími. Pračku pereme pouze, když ji naplníme, ale i tak si tipuji, že pere dvakrát až třikrát týdně. Sama mám velmi senzitivní pokožku a už několik let nepoužívám žádné klasické prací prášky, gely ani aviváže. A dobře vím proč.

Pojdmě se společně zblízka podívat na to, co všechno prací prášky a aviváže obsahují a jaké to má pro nás důsledky.

Určitě si jako první vybavíme fosfáty, které jsou zdrojem fosforu, díky kterému se rozšiřují sinice a další květy ve vodních tocích a tím představují velký problém pro zpracování pitné vody. Od 1.července 2006 se prací prostředky s koncentrací fosforu vyšší než 0,5 % hmotnosti nesmí uvádět na trh a od 1. října 2006 se nesmí uvádět do oběhu.
Stále se však můžeme setkat s fosfonáty, které jsou obsaženy primárně v pracích prostředcích a tabletách do myčky. Fosfonáty se používají na stabilizaci bělící látky a obsahují menší množství fosforu než fosfáty.
Vyhláška stanovující seznamy nebezpečných chemických látek a přípravků, jejichž prodej je omezen nebo zakázán, uvádí i sloučeniny fosforu mezi které fosfonáty rozhodně patří. (vyhl. 78, 2006)

Velmi populární jsou tzv. optické zjasňovače díky kterým bude vaše prádlo „ještě bělejší“. Jedná se o chemikálie, které odrážejí světlo, proto to vypadá, že je vaše prádlo „sněhobíle“. Samozřejmě zbytky zjasňovačů zůstávají v látce a během nošení se dostávají do kontaktu s vaší pokožkou. Způsobují dráždivost a kožní problémy, které se mohou rozvinout v alergie. Na tom se shodují veškeré přední firmy zabývající se výrobou ekologických a anti alergenních přípravků.

V obchodě máme možnost si zakoupit širokou škálu pracích prostředků s různými vůněmi, které zajistí, že naše oblečení bude vonět jako jasmín nebo lotosový květ. Prací prášky a aviváže nejčastěji vybíráme právě podle vůně. Umělé parfémy jsou jednou z nejnebezpečnějších složek pracích prostředků.

Dr. Michelle Schoffro Cook se ve své knize The Brain Wash věnuje toxicitě parfémů v avivážích a pracích prášcích. Mezi nejpoužívanější patří například linalool a benzyl alkohol, které poškozují koordinaci, nervový systém a způsobují deprese. Etylacetát způsobuje bolesti hlavy. Benzylacetát způsobuje rakovinu slinivky. O aromatu limonen je známo, že je karcinogenní a způsobuje podráždění kůže a očí. V USA je většina z těchto chemických parfémů na seznamu nebezpečného odpadu, který vydala EPA (Úřad na ochranu životního prostředí. V USA je U. S. EPA v podstatě totéž co naše Ministerstvo životního prostředí.).

Často se však nedozvíme, co opravdu produkt obsahuje. Složení aromatických přísad může spadat pod obchodní tajemství a tak si přečteme, že výrobek obsahuje „parfum“ nebo „fragrance“.

Anne Steinemann, profesorka ekologického inženýrství, ve svém prvním výzkumu analyzovala šest domácích prostředků a osvěžovačů vzduchu.

„Téměř 100 těkavých organických sloučenin bylo nalezeno v těchto šesti produktech a žádný z nich nebyl uveden na etiketě výrobku. Navíc pět ze šesti produktů obsahuje jeden nebo více karcinogenních látek, které dle Úřadu na ochranu životního prostředí spadají do skupiny „nebezpečných znečišťujících látek v ovzduší“, řekla profesorka.

Profesorka pokračovala další rozsáhlejší analýzou, která se týkala dvaceti pěti produktů na čištění domácnosti, osvěžovačů vzduchu a přípravků na praní. Výsledky byly obdobné.

Většina klasických pracích prášků obsahuje tenzidy. Tenzidy se používají pro odmašťující a pěnící účinky. Do skupiny tenzidů spadá Laurylsulfát sodný (SLS – Sodium Lauryl Sulfate), Laurylétersulfát sodný (SLES – Sodium Laureth Sulfate), Laurylsulfát amonný (ALS – Ammonium Lauryl Sulfate), Laurylétersulfát amonný (ALES – Ammonium Laureth Sulfate).

Tenzidy jsou americkým Národním zdravotním institutem (NHI) považované za toxické. Mohou vyvolávat poškození plic, srdce, ledvin nebo jater. Velmi snadno jsou absorbovány přes kůži a to je činí nebezpečnými.

To potvrzuje i doktor Mercola, na jehož webu(http://articles.mercola.com/sites/articles/archive/2011/12/21/are-you-sl…) se dočteme, jakým způsobem se tenzidy vyrábí.

Ačkoli SLS pochází z kokosových ořechů je chemicky upraveno. SLS je ve směsi s oxidem sírovým nebo kyselinou chlorsulfonovou a poté se neutralizuje vodným roztokem hydroxidu sodného ( louhu ). SLS je klasifikováno podle Environmental Working Group ( EWG) kosmetické databáze jako “ denaturační činidla, povrchově čistící prostředek , emulgátor a pěnidlo, “ a spadá do „středního rizika.“ SLES je považován za o něco méně dráždivý než SLS. Amonný lauryl sulfát (ALS ) je další variací, která se běžně přidává do kosmetiky a čistících prostředků, aby pěnily. ALS je podobný SLS, vykazuje podobná rizika.

Poslední rizikovou látkou, které se budeme věnovat je1,4-dioxan, který se do produktů nepřidává, ale vzniká při jejich čištění. A proč bychom měli být obezřetní na výskyt 1,4-dioxanu?

Dioxan stejně jako tenzidy zvyšuje pěnivost. Podle Národního institutu zdraví USA (NIH), potvrzuje, že 1,4Dioxan je karcinogenní (na základě výzkumu dokonce i stopové množství). Vyskytuje se převážně v detergentech, tedy čistících přípravcích a prášcích na praní. Dr. Mercola dále uvádí, že přípravky kontaminované 1,4-dioxanem můžou mít i stopy jiných nečistot, včetně formaldehydu a nitrosaminů. Podle názoru státu Kalifornie (podloženo CDC – Centrum pro kontrolu nemocí a prevence) způsobuje rakovinu, a navíc bylo zjištěno, že je potenciálně toxickým pro mozek a centrální nervový systém, ledviny, játra a dýchací systém.

David Steinman, obhájce spotřebitelů a bývalý zástupce v National Academy of science, od roku 2007 organizoval testování čistících prostředků na 1,4 dioxan. V roce 2010 se začal zaměřovat na prací prostředky. Ve dvou třetinách produktů byla zjištěna přítomnost dioxanu a to i v přípravcích pro děti a v produktech označovaných značkou „přírodní“.

Působí to beznadějně, ale nevěšte hlavu dnes máme mnoho možností si vybrat. Dávejme přednost ekologickým práškům, mýdlovým ořechům a nebo si vyrobte své vlastní přípravky na praní.

Uveřejněno v listopadovém vydání Vědomí 2014. Další info a předplatné zde!